Historie

Území, kde se rozprostírá vesnice Horní Bezděkov, nebylo před vznikem obce liduprázdné. Procházela tudy pradávná královská stezka vedoucí z Prahy na hrad Křivoklát. Dávno před založením obce nazývali obyvatelé okolních vesnic a procházející poutníci toto bažinaté místo přepažené kládami jako Hatě.

Před založením obce stávala v budoucím středu lípa, která možná jako mladý stromek pamatovala husitské války a Jiřího z Poděbrad. Svůj stín dávala několik staletí obyčejným pocestným, vojákům, kupcům, velmožům a možná i samotnému panovníkovi. V roce 1885 obvod jejího kmene dosahoval úctyhodných pěti metrů, i když uvnitř byla dutá a vyhnilá (1).

Podle dostupných pramenů byla vesnice Horní Bezděkov postavena na samé východní hranici někdejšího křivoklátského kolem roku 1710, jak píše ve svém listu křivoklátský hejtman Jan Jiří Loth hraběti Valdštejnovi (2). Vesnice byla nazvána jako Nová Ves nebo také Hoření Bezděkov. Jméno dostala podle podle nejbližší křivoklátské vesnice Bezděkov, která se od té doby začala nazývat jako Dolní Bezděkov.

První osadníci do Horního Bezděkova přišli z různých koutů křivoklátského panství. První smlouvy v gruntovní knize Horního Bezděkova byly sepsány 18. prosince 1711, kdy se osadily 3 grunty a 3 chalupy. Mezi gruntovníky se objevují jména jako Matěj Čermák, Václav Čermák a Jiřík Hendrych a chalupníci se jmenovali Jiřík Koubek, Jan Sedlák a Daniel Juppa.

O několik let později 8. 3. 1720 bylo zaznamenáno, že chalupníci Jiří Stehlík a Tomáš Šíma si vystavěli své chalupy na mlýnem kyšickým, což byl počátek dnešních Malých Kyšic.

V Horním Bezděkově následující rok 11. 3. 1721 přibyla další chalupa Josefa Čermáka (3).

Za vlády Marie Terezie se v českých zemích roku 1770 zavedlo číslování domů a tehdy měl Horní Bezděkov 11 popisných čísel. K obci patřily i blízké samoty - mlýn Roučmída měl č. p. 12, mlýn Poteplí s hájovnou č. p. 13 a 14 a na samotě v Malých Kyšicích se nacházela tři stavení č. p. 15, 16 a 17.

Horní Bezděkov býval správní jednotkou pro tyto samoty a pod jeho samosprávu spadala i nedaleká starobylá vesnice Dolní Bezděkov.

Roku 1848 měl Horní Bezděkov spolu s Malými Kyšicemi a samotami 42 domů a 268 obyvatel.

V Dolním Bezděkově se nacházelo 17 domů a žilo v něm 127 obyvatel (4).

Roku 1878 se počet obyvatel v Horním Bezděkově, Malých Kyšicích a samotách zvýšil na 367 obyvatel, kteří žili ve 46 domech. V Dolním Bezděkově obývalo 20 domů 186 obyvatel (5).

Sčítání lidí v roce 1921 (1):

Dolní Bezděkov 39 domů – 264 obyvatel

Horní Bezděkov 43 domů – 232 obyvatel

Malé Kyšice 36 domů – 203 obyvatel

Poteplí 4 domy – 24 obyvatel

V roce 1924 se správní jednotka rozpadla na tři samostatné obce - Horní Bezděkov, Dolní Bezděkov a Malé Kyšice. Samota Poteplí připadla Malým Kyšicům a Roučmída do Bratronic.

V současné době se Horní Bezděkov dynamicky rozšiřuje a za posledních třicet let se počet obyvatel zdvojnásobil.

Při sčítání lidu v roce 2021 měla obec Horní Bezděkov 708 obyvatel (6).

Přečteno z kroniky

• vodní družstvo pro Horní Bezděkov o okolí bylo vytvořeno na počátku roku 1926 za účelem odvodnění mokrých pozemků melioracemi
• 15. května 1930 začal jezdit autobus z Kladna přes Horní Bezděkov na Unhošť a Hořelici (Rudná) do Prahy i zpět 3x denně, v sobotu a v neděli 4x denně
• 31. 12. 1930 se začalo v obci svítit elektrickým proudem
• Školní rok 1918 – 1919 s počtem dětí 166 byl prvním školním rokem v ČSR. Škola byla zrušena školním rokem 1960 – 1961 s počtem dětí 19