Historie

Obec vznikla na staré stezce Zbečensko – křivoklátské, která vycházela z Prahy. Místo plné bažin a močálů bylo překlenuto kládami „hatěmi“ z vymýcených lesů a tak snad bez díků, či bezděčné činnosti vznikl název Bezděkov. Možná, že první osadník se jmenoval Bezděk, či byl bezdětek nebo-li bezdětný.
Obec příslušela ke statkům pražského biskupství. První písemná zmínka o obci je z roku 1260, kdy český král Přemysl Otakar II. si dal „Bezděkov u Unhoště“ přivtěliti. Zanedlouho jej daroval berounským měšťanům. Za krále Jana Lucemburského (otec Karla IV.)opět Bezděkov patřil královské komoře. V rámci křivoklátského panství přešlo Bezděkovské zboží ve 2. polovině 17. století dědictvím a sňatkem z rodu Schwarzenbergů na Valdštejny a posléze na Fürstenberky. Dnešní č.p. 7 bylo fürstenberskou hájovnou.

Horní Bezděkov byl správní jednotkou pro obce Dolní Bezděkov, Malé Kyšice a Poteplí až do roku 1923. Původní rozloha 1209 ha byla rozdělena mezi tři samostatné obce.

Přečteno z kroniky

• vodní družstvo pro Horní Bezděkov o okolí bylo vytvořeno na počátku roku 1926 za účelem odvodnění mokrých pozemků melioracemi
• 15. května 1930 začal jezdit autobus z Kladna přes Horní Bezděkov na Unhošť a Hořelici (Rudná) do Prahy i zpět 3x denně, v sobotu a v neděli 4x denně
• 31. 12. 1930 se začalo v obci svítit elektrickým proudem
• Školní rok 1918 – 1919 s počtem dětí 166 byl prvním školním rokem v ČSR. Škola byla zrušena školním rokem 1960 – 1961 s počtem dětí 19

Zpracovala Marie Salačová